Chladnokrevná vražda uprostřed lesů v potoce

Děkuji za velmi povedený příběh.

Díky Ti, Saro

Uprostřed krásného červencového dne, kdy chladno bylo jen uprostřed noci, se Hermiona nudila. Její přemítání u okna přerušil nádherný výhled k lesu, kde po mýtince běhalo několik Hypogrifů.
Po několika minutovém dumání si oblékla své hedvábné plesové šaty od Diora, které měla naposledy na Brumbálově pohřbu a obula si své pozlacené střevíčky od Armaniho.
Takto vymóděná vyrazila k lesu.
Záludné díry od krysopotkanů jí několikrát málem zlomily kotník, ale nakonec šťastně doklopýtala až do lesa, kde jí ihned uchvátil chlad a nádherná vůně podpapíráků.
Ladným skokem přehupsla několik rozkládajících se mrtvolek jednorožců a postupně se prodírala k potoku.
Sluneční paprsky sem do hloubi lesa nepronikaly a tak se zdálo, že je všude kolem tma.
To se velice hodilo nenápadnému pozorovateli, který mladou skotačící děvu sledoval.
Střevíčky od Armaniho brzy vyzkoušeli kluzkost kamenů, vyčuhujících z chladné jiskřivé vody. Naštěstí hedvábí posloužilo jako výborná skluzavka a tak se Hermiona ani moc nehněvala, že se v potoce vykoupala.
Jenže netuše, že se k jejímu nevinnému dívčímu tělu někdo ze zadu blíží, se ohnula k zemi, aby sebrala vypadnutý tampón a útočník tak nedal mladé žínce žádnou šanci na obranu.
Zasadil jí jednu ránu kyjem vyrobeným z ulomené větve a několikrát s ním hekající Hermionu přetáhnul.
Pak do ní kopnul.
Barva rozverného lesního potůčku se pomalu měnila na temně rudou.
Muž v černém skopl již bezvládné tělo do potoka a zlověstně se díval za odplouvající mrtvolou.
Když mu Dior i Armani zmizeli z očí, konečně úlevně vydechl.
„To by tak hrálo," řekl sám pro sebe do ticha, „aby mi Grendžrovka tajně zapalovala kabát!"

 

Komentáře

Vytvořeno 27.03.2010 15:29:58 | Poslední změna 02.05.2010 08:06:48
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one