4.Školní trest pro dva




Snape chvíli přemýšlel, jestli udělal dobře, že ji tu nechal. Buď jak buď, teď už s tím stejně nic neudělá. Seděl a přemýšlel, co jí řekne, až ten Malfoyovic spratek zmizí.

´Slečno Grangerová, budeme pokračovat nebo raději půjdete na oběd? ´ to zní opravdu hloupě.

"Pane profesore? Už mám hotovo," řekl Malfoy.

Byl rychle hotový. Tím líp.

"Dobrá, pane Malfoyi. Můžete jít," odpověděl nepřítomně.

Chvíli hleděl na dveře, které se za ním zavřely. Sjel pohledem na Hermionu. Stála tam, v kalhotách, které jí seděly tak dobře, jak to u nikoho ještě neviděl a dál se věnovala sklenicím. To ho zburcovalo. Zvedl se ze židle, přešel k ní. Stála k němu zády, to mu však nebránilo, aby zachytil tu vůni vanilky a čokolády.

Sladká.

Svádivá.

Jejich dvaceticentimetrový výškový rozdíl mu dovolil políbit ji na vlasy. Objal ji rukama zezadu okolo pasu. Sklonil se, odhrnul jí vlasy z krku a políbil.

Když Hermiona ucítila jeho horké rty na svém krku, vzrušením upustila sklenici na zem. Obsah sklenice vystříkl vysoko ke stropu, tam se vlivem gravitace zastavil a vracel se dolů. Ani jeden netoužil po sprše soplem, proto ji Severus strhnul stranou. Hermiona přitom zakopla o vlastní nohy a natáhla se na zem jak široká tak dlouhá. Snape, snaže se ji zachytit, se převážil a padl na kolena obkročmo kolem jejího pasu a tváří těsně u ní.

Hermiona mu hleděla do očí jako zhypnotizovaná.

Políbil ji na spodní ret. Byl horký a žádoucí. Vjela mu rukou do vlasů a lehce projížděla prsty mezi prameny. Podívali se navzájem do očí a pochopili, že to chtějí oba a hned. Severus se vztyčil do celé své výšky a nabídl jí ruku, aby mohla vstát. Ledabyle máchl hůlkou směrem ke dveřím a zabezpečil je, aby je nikdo nevyrušil. Když se otočil, stála Hermiona už na nohou a v jejím výrazu bylo vidět, že neví, co má dělat. Severus k ní pomalu přikročil, pohladil ji po vlasech, chytil za bradu a vášnivě políbil. Druhou rukou ji objal a sjel po zádech za kalhoty.

Hermiona mu vjela rukama pod hábit a rozepínala mu pomalu knoflíčky na vestě.

Severus ji chytil za ruku a odvedl do ložnice.

Byla prostorná, postel stála u protější zdi, povlečená černým saténem. Mezi velkými okny stál krb, ve kterém vesele plápolal oheň.

Stáli k sobě čelem. Severus ji pomalu líbal na krk. Hermiona opět nebyla schopna pohybu

"Profesore…. Tohle… tohle nesmíme…"

Podíval se jí do očí a ona pochopila, že to ví. Už jí to bylo jedno… pravidla jsou tu přece proto, aby se porušovala. Políbila ho vášnivě na rty. Severus sjel rukama dolů po jejím bříšku. Byla prohnutá v zádech a opírala se o něho. Rozepínal jí kalhoty a pomalu se přesouvali k posteli. Hermiona mu rozepínala vestu. Hábit mu spadl u dveří na zem. Ucítila za sebou postel a zastavila se. Severus vyjel oběma rukama pod její svetr. Byla horká… nebo on měl možná studené ruce… Přetáhl jí svetr přes hlavu a znovu se vrátil k jejímu zapínání u kalhot. Sklonil se a políbil ji na bříško. Rukama vjel zezadu za kalhoty a stáhl je na zem. Aby Hermiona neupadala, zaryla se mu prsty do ramene. Jeho to nebolelo, ještě víc ho to vzrušovalo, cítil to v kalhotách. Narovnal se a prohlédl si ji. Stála tam jen ve spodním prádle. Byla krásná… mladá… hořela touhou… a jenom pro něho… Jenže on měl na sobě ještě spoustu oblečení. Sundal si vestu a hodil ji na zem. Hermiona pomalinku rozepínala košili a přitom mu oplácela jeho polibky na krk. Konečně byla i košile dole. Klekla si před něj a rozepínala mu kalhoty. Rozepla všechny knoflíky. Objal ji rukama kolem ramen a zvedl na nohy. Políbil ji a položil na postel. Položil se na její horké tělo a líbal vnitřní stranu stehen. Hermioně projel tělem proud vzrušení. Vískala ho ve vlasech. Postupoval polibky výš a výš. Jednou rukou zajel mezi lopatky, rozepl podprsenku a taky odhodil na zem. Rukama jí začal laskat bradavky. Po těle jí vzrušením naskákala husí kůže. Pravou rukou kroužil okolo jedné, jazykem okolo druhé bradavky. Hermiona mu zaťala ruce do vlasů a pohybovala se mu vstříc. Na stehně cítila jeho zvětšující se touhu po ní. Ještě chvíli ho nechala bavit se jejím tělem.

"Teď zase chvíli já…" Zašeptala přerývavě. I když se jí líbilo, co dělá, chtěla se mu nějak odvděčit. Překulila ho na záda a líbala ho od krku, přes bradavky až k lemu kalhot. Stáhla mu kalhoty oběma rukama, jak nejrychleji to šlo. Líbala ho okolo penisu. Vlasy, které měla rozpuštěné, lechtaly na stehně. Přejela svými studenými prsty po celé délce jeho chlouby a rty začala laskat jeho žalud. Vzala si ho celý do úst a rytmicky přejížděla od kořene až ke konci. Poddával se jejímu laskání. Chtěl však ještě jednu věc. Chtěl se s ní konečně spojit v jedno tělo. Chytil ji za ruku a jemně zatáhl. Vzhlédla a poddala se. Přitáhl ji k sobě a pohladil po zádech až na hýždě. Narovnala se a opřela se dlaněmi o jeho hrudník.

"Severusi… pane profesore… já…"

Pochopil. Položil ji tedy na záda. Pohladil ji po bříšku a zajel rukou dolů, do míst, která byla do téhle chvíle soukromá. Polaskal ji ukazováčkem na horkém pahorku a ona se začala kroutit. Věděl, že se jí to líbí. Políbil ji a začal jazykem sjíždět do intimních míst. Hermiona mačkala v ruce přikrývku, aby nevykřikla vzrušením, když jí tam jazykem zajel.

Líbilo se jí to. Cítila odezvu.

"Chci tě… hned… prosím…"

Přesunul se celým tělem na ni. Líbal prsa, krk… hladil ji ve vlasech…

Objala ho a hladila po zádech… cítila, jak se mu svaly pohybují… Políbil ji a jazykem prohledával každé místečko úst. Hrál si s jejím jazykem a začal do ní pronikat. Cítil jemný odpor a viděl stín bolesti přeběhnout po jejím obličeji.

Hermiona cítila slabou bolest. Jakmile se v ní však Severus začal pohybovat, bolest přešla ve vzrušení. Jeho pohyby byly rychlejší s jejím narůstajícím vzrušením.

Během chvíle to přišlo. Bylo to jako výbuch slasti, který pohltil všechny její orgány.

Srdce, jako by se snažilo vybít limit tepů daný na celý život… plíce jako kdyby měly každou chvíli prasknout… mozek… ten se nemínil zapnout do příštího století… Věděla, že on je na tom podobně… jeho horký dech ji lechtal na hrudi.

Lehl si na postel vedle ní.

Otevřela oči. Asi usnula, protože venku se začínalo stmívat. Severus vedle ní pravidelně oddychoval. Ležela čelem k oknu. On měl pravou ruku přehozenou přes její tělo a pravou nohu přes její nohy. Jako kdyby se chtěl ujistit, že mu nikam neunikne…Hermiona se zavrtěla.

Severus si ji instinktivně přitáhl blíže k tělu a políbil ji na rameno.

"Budu muset jít, bylo by podezřelé, že jsem se od rána neukázala na obědě a teď nepřijdu ani na večeři."

V tichosti sledoval, jak se obléká. Přetáhla si svetr přes hlavu. Oblékl si župan a přišel k ní. Stála u dveří a držela kliku.

"Nechoď…" políbil ji na krk a přitiskl k chladné zdi. Líbilo se jí to.

"Nechci… ale musím…"

Vášnivě ho políbila na rty.

"Děkuju…" Zašeptala mu dráždivě do ucha a byla pryč.

****************************************

"Hermiono, jak si to představuješ? Kdes byla, celý den jsme tě neviděli. Mysleli jsme, že se ti něco stalo." vyhrkl na ni Harry, jakmile se ocitla ve Velké síni na svém místě. Trhla sebou. Byla zamyšlená a nepočítala s tím, že na ni někdo bude mluvit. Ron na ni hleděl a hladově okusoval kuřecí stehýnko.

"Byla jsem u sebe. Nebylo mi dobře, spala jsem. Promiň." řekla nepřítomně a naložila si na talíř porci jídla. Byla unavená a hladová, vždyť od snídaně nic nejedla.

Po večeři se klukům opět omluvila, že je jí pořád špatně a šla si lehnout. Musela dospat to, co ji přes den tak vyčerpalo.

Ráno se vzbudila za svítání. Slastně se protáhla a šla se osprchovat. Na snídaně se na všechny usmívala. Když vzhlédla k učitelskému stolu, viděla Snapeovy černé oči, které sledovaly každý její pohyb. Usmála se i na něho. On jen trhl koutky. Úsměv asi nebylo to, co by dělal každou chvíli.

První dvouhodinovka v pondělí byly lektvary. Při té představě se jí chtělo ještě více smát.

Když vstoupili do třídy, Hermiona se rozhlížela po rozbité sklenici. Na zemi ale nikde nic nebylo. Usadila se do lavice a čekala, co se bude dít.

"Dnes namícháte lektvar zvaný Záře měsíce. Ví někdo, co je to za lektvar?"

Hermiona zvedla instinktivně ruku.

"Samozřejmě. Kdo jiný, slečna Grangerová. Tak prosím."

"Záře měsíce, nebo také Měsíční lektvar se užívá jako lektvar proti nespavosti. V malých dávkách zajistí kvalitní spánek, ve velké dávce nebo při dlouhodobém užívání však může způsobit bezvědomí a následně pak smrt."

"Správně. Postup je na tabuli. Začněte."ani se na Hermionu nepodíval

Snape přecházel po učebně. Prošel okolo Hermiony. Nevěnoval jí žádnou pozornost.

Něco však jeho pozornost přece jen upoutalo.

Vanilka a čokoláda.

Hermiona ho po očku sledovala, jak prochází kolem její lavice. Usmála se pro sebe

Jahody.

Komentáře

Vytvořeno 24.09.2009 22:33:28 | Poslední změna 24.12.2010 01:02:09
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one