28. Vábivé




Děkuji moc wix, které tímto letí čtvrtinové věnování kapitoly, za ultragigamega rychlou opravu, za její rozplývání nad Severusem (cituji „Ty jsi ták sladký, Severusi!") a dodala bych ještě „Příště se do mě klidně opři víc, bejby!" a „Tvoji předem vyhranou sázku nepřijímám.";  čtvrtina jde i  nadin za organizaci července a poslední zbylá půlka (ano, můžete si říct Severusova půlka) jde napůl pro (abecedně): Chave a Saru k jejich dnešnímu svátku. Vše nejlepší, dámy!!


Chave: Vzmuž se, holka. Nádech, výdech, mluvit, roztáhnout křídla a být svobodná od všech démonů duše, kteří by Ti chtěli sednout na srdce. Síly máš dost, jen se ji nebát ukázat. Pryč s tím! Všechno nejlepší, srdce moje

Sara: V Tvojí otevřené síle je síla nás všech. Nenech se ničím zdeptat, ničím pokroutit a vyvést z míry. Pamatuj strejdu Darwina a jeho „Silnější přežije." Takže do boje se vším, co by tě chtělo poslat na kolena. Všechno nejlepší, ty pitomé děcko

 

Nevím, jestli to zabere, ale pro formu 18+, protože ač nechci být sobecká, je to podle mě ta nejvíce erotická věc, jakou jsem kdy napsala.

 

 

 

„Ale no tak, Severusi," ozvalo se za ním vábivě do ticha a on leknutím div nerozlil lahvičku s inkoustem. Seděl v kabinetě za svým učitelským stolem; podle toho, jak moc se zkrátily svíce, už několik hodin. A snad by si býval byl všimnul, kdyby někdo dveřmi přímo naproti němu přišel.(!)

Nebo ne?

Pomalu se otočil za sebe a zahleděl se do tmavého kouta, odkud hlas přicházel.

„Kdo jste?" zeptal se neživé zdi a zamračil se.

„Kdo myslíš?" ozvalo se stejně vábivě pomalu jako předtím a ze stínu se vynořila hnědovlasá hlava, kterou následoval (rovněž velmi vábivý) výstřih zahalený do tenké látky školní košile.

Očima sjel po límečku košile na knoflík, který nedovoloval nahlédnout dál než na dva měkké obloučky ňader. Nasucho polknul a odkašlal si, aby zabránil právě se objevivšímu slabému tlaku ve slabinách mít vliv na jeho řečové schopnosti.

„Paní Potterová, byla byste od té hypogrifí dobroty a sdělila mi, co děláte v mém kabinetě?" zeptal se pečlivě kontrolovaným hlasem.

„Ale no tak, Severusi, proč tolik komisně," zopakovala svou úvodní kárací větu a krátce se zasmála, přičemž nechala zvednutý levý koutek úst i s obočím.

Jmenovaný kmitnul pohledem do jejího výstřihu a znovu polknul naprázdno.

Žena se odlepila od zdi a doteď ruce složené za zády spustila podél sukně ze školní uniformy, která ovšem svou délkou nemohla být za část školní uniformy označena ani náhodou.

Byla od něj asi tři kroky, když si uvědomil, že na ni zhypnotizovaně hledí. Nebo spíš na ČÁST jí. Odtrhl pohled od velice zajímavého knoflíku, otočil se ke dřevěné desce před sebou a jal se řešit nastalou situaci.

„Paní-"

„Pro tebe vždycky Hermiona," zavrněla mu zezadu do ucha a ani nevěděl jak, seděla mu na klíně.

Znovu se donutil odpoutat pohled od jejího, jemu právě asi na pět centimetrů vzdáleného, vábivého výstřihu, do kterého mu nabídla výhled z první řady, a zaměřil se na její čokoládové oči. Prohlížela si ho mlsně jako kočka.

A to se mu nelíbilo. To se mu vůbec nelíbilo.

 To se mu velice líbilo.

Jako by mu dokázala číst myšlenky, zavrtěla se a vyslala tak další - velmi příjemné - mrazení páteří do jeho slabin. V rámci možností neklidně poposednul a zhluboka se nadechl.

„Nevidím relevantní důvod, proč se mi promenádujete polonahá v kabinetě bez mého dovolení."

Že si naběhl na nůž, věděl hned, jakmile domluvil.

„Takže mi chceš říct, že kdybych ti napřed poslala sovu, že míním přijít o půl jedné v noci," naklonila se k jeho uchu a nabídla mu tím další neplánovaný pohled na… hebkou kůži svého dekoltu, „sednout si tu," pohnula zadečkem, aby mu naznačila ono konkrétní místo, a otřela se zároveň o jeho již nepopiratelně vzrušené mužství, „ bez spodního prádla," Severus raději zaryl nehty do dřevěných područek židle, aby zamezil tomu nepochopitelnému tiku potvrdit si její tvrzení, „ tak bys mi obratem odpověděl, že mě budeš čekat u hlavní brány?"

Zavřel oči a zhluboka vydechl. To se mu povedlo. Vážně se mu to povedlo. Opět otevřel oči, aby se setkal s jejím žádoucím pohledem.

Omotaná kolem jeho těla ho měla omotaného kolem prstu.

Chtěl něco říct, ale slova ho obcházela mílovými kroky.

„Neříkej, že mi na to nemáš co odpovědět," zeptala se tlumeným hlasem a naklonila se k němu. Hleděla na něj v očekávání se rty pootevřenými a dechem škádlícím ho na tváři. Lehce opálený obličej obklopený bohatými kadeřemi s drobným nosem a oněmi malinovými lákavými rty se zdál být touhou naplněný až do poslední pihy.

Komplikace přišly, pokračovaly a byly překonány.

Natáhl krk, aby se konečně mohl dotknout jejích žádostivých horkých úst, ale ona ucukla. Zamračil se na ni a levou rukou si pojistil, že už mu jen tak košem nedá; přitáhl si její hlavu k sobě a hladově se zmocnil jejích úst. Ochutnal její spodní ret, který poté zachytil mezi zuby, pak ho pohladil jazykem. Hermiona udělala přesně, co potřeboval - umožnila mu přístup do svých úst. Vyšla mu svým jazykem vstříc a zapletla Severusovi ruce do vlasů. Prozkoumával její ústa pomalu, neměl v plánu se jich v příštích několika hodinách vzdát.

Jednou rukou ho objala kolem krku a druhou se vydala podle zapínání košile ke knoflíčkům na kalhotách, po cestě ji ovšem neopomněla rozepnout. Rukama, kterýma ji hladil po zádech, se začal posouvat níž ke kraji její sukně; chtěl konečně zjistit, jak je to s tím jejím absentujícím spodním prádlem. Když zatnul prsty do jejího kulatého a dráždivého pozadí, nadzvedla se a umožnila mu sukni vyhrnout do pasu. Rukou sjel přes odhalený zadeček a prostředníkem našel nejcitlivější místo Hermionina těla, aniž by narazil na jakoukoli překážku. Vážně byla bez.

 Zavzdychla proti jeho ústům a teplou dlaní nahmatala přes jemnou látku naběhlou erekci, kterou druhou rukou uvolnila z kalhot. Severus prudce vydechl do Hermioniných úst a přerušil polibek, aby jí mohl vtisknout další do ohybu šíje a rozepnout již tak z poloviny nedopnutou bílou halenku, která mu odhalila pohled na její ňadra ukrytá v rudé krajkové podprsence. Když oba kusy látky přistály jeho přičiněními na zemi, jemně skousl kůži vedle naběhlé bradavky, což ji donutilo vydat toužebné „Ach".

Pomohl jí nadzvednout se a navedl svůj penis do jejího nitra.

Jemně nasál kůži mezi Hermioninými ňadry, když ji pomalu naplňoval, a pevně sevřel její zadeček. Ještě nebyl uvnitř, ale ona začala pohybovat boky proti těm jeho a přiváděla ho tak k šílenství. Byla dokonalá, její pěkně tvarovaná prsa se před ním houpala v rytmu jejich milostného tance a dráždila jeho už tak dost rozjitřenou mysl.

Sklonila se k němu, aby ho políbila, zatímco stáhla vnitřní svaly, což bylo to poslední, co Severus potřeboval. Ještě pevněji sevřel její boky, ač už se to zdálo nemožné, a několikrát prudce přirazil, když je oba dovedl k výbuchu orgasmu šířícího se od prstů na nohou až ke konečkům vlasů.

 

S trhnutím se probudil do rozbřesku sobotního rána, které ho bodlo prvními slunečními paprsky přes sítnici až do paty. Neměl rád tahle rána, kdy se po zimě sice konečně pořádně vyspal a necítil ten svíravý pocit nevyspání, přesto věděl, že se, jako každé jaro, bude dít něco, co mu zabere příštích pár měsíců.

A kdyby v téhle chvíli věděl, že měsíce je malé měřítko pro budoucí situaci, snad by se nechtěl ani probudit. 

Vábivá náruč osudu je v každém pokušení; jestli ho změníme, nebo ne záleží na volbách. Našich vlastních volbách.

 

Komentáře

Vytvořeno 29.06.2011 23:53:48 | Poslední změna 06.07.2011 11:45:08
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one