25. Bylo, nebylo




Je to tady. Nesu Vám všem trpělivým konečně další díl Vanilky. Nebudu to dlouho okecávat.

Za VELKOU pomoc děkuji Saře, které tímto dávám celou kapitolu.

A kapitola také patří všem, kteří znají dokonale význam slova KŠAMÁSH.

-> Jsem nabitá snad na půl roku a zas po velmi dlouhé době si říkám 'Díky za každé nové ráno.'

Ráda jsem Vás poznala, drahé mandarinky.<-

P. S.: Pokud zanecháte cokoli, co mi řekne, že jste četli, budu za to moc ráda. Abych totiž věděla, že jsem energii neinvestovala zbytečně a mám ji investovat i nadále. A příští kapitola už je napsaná, jen se musí nechat uzrát, tak se mi prosím brzo vraťte, abyste nepřišli o novinky.


Užijte si to

 



To bylo jednou tak, když vážená paní Hermiona Grangerová - Potterová byla nucena jít na oslavu toho, že její manžel zabil někoho, kdo sám nebo prostřednictvím někoho/něčeho vyzabíjel polovinu kouzelnické společnosti moderní Británie.

Všeobecně takové akce vyhledávali ti, kteří měli představu o tom, že se vetřou do přízně těm, kteří sem jdou jen z povinnosti a sehnali lístky svým podobně (vtíravě) založeným přátelům.

Zatímco vy stojíte ve svých oblíbených za krkem uvázaných dlouhých nebelvírsky červených šatech v rohu, popíjíte svou (již sedmou) skleničku šampaňského, uvažujete o tom, jak dlouho ještě bude trvat vašemu výše zmíněnému manželovi, než si potřese každou upocenou rukou tady v sále a vy pak (jak doufáte oba dva) budete moci konečně odejít k domovu a okolo vás se to hemží těmi vtíravými lidmi a vy děkujete Merlinovi za vynalezení tmavých koutů. Nic lepšího než mít se kam zašít a moci myslet na místo, kde je ticho, klid, postel a možná si tam, po týdnu abstinence z důvodu oboustranného pracovního vytížení, dopřejete i uvolnění v podobě velmi příjemného sexu.

Byli tu téměř všichni důležití lidé včetně těch, které od první noci po válce neviděla.

Minerva McGonagallová, ta do všeho intenzivně zapálená nebelvírská matróna, vypadala pořád stejně. Celých šestnáct let, co ji zná, vypadala stejně. Jen sil jí ubývalo, proto nebylo divu, že se při chůzi lehce opírala o dřevěnou ručně vyřezávanou vycházkovou hůl. Jak jinak než se lvy, žeano.

Cormac McLaggen, ten vychloubačný šašek a brankář Wimbournských vos, se bavil s jakousi… jakousi… odkud je jí tak povědomá? Moment, vždyť to je Levandule! No jistě. Sama šéfredaktorka Moderní britské čarodějky.  Pche. Ta tu samozřejmě nesměla chybět. Podle toho, co Hermiona slyšela, by si ale Miss Kosmetika měla dávat pozor na to, kam Pan  Škrtidub sahá. Respektive na co všechno už sahal dnes večer a na co dalšího později sáhnout míní.

Cho  Weasleyová stála po boku svého manžela, Charlieho Weasleyho, a vedla rozhovor s Wilkie Křížkem a podle toho, jak silně mačkala manželovu ruku, se dalo soudit, že to byl rozhovor nadmíru nudný. Charlie si z toho očividně nic nedělal a dál probíral cosi se svým bratrem Percym. Rozhodně to nemohlo počkat do rodinného oběda v Doupěti.

Sev... Pan Nejmenovaný. Toho elegantně přešla bez povšimnutí a pro jistotu pořádně upila šampaňského.

Mertilius Konvička, Však-my-víme-kdo a Kingsley Pastorek se zrovna dívali jejím směrem. To nebylo dobré. To vůbec nebylo dobré.

Luna Láskorádová seděla ve svých zelených batikovaných šatech u baru a zaníceně cosi vysvětlovala barmanovi, který nasadil pro dnešní večer shovívavý úsměv číslo sedm set dvacet jedna a vypadal, že si myslí cosi o předávkování alkoholem. Drahá Luna. Musí za ní zaskočit. Hned jak si odbije příští dvanáctou.

Za barovým pultem stála také rudovlasá dívka s modrýma očima. Mohla mít sotva dvacet a velice bedlivě pozorovala skupinku okolo Toho-o-němž-se-nemluví-ani-nepřemýšlí. Nebo spíš přímo hladově hltala očima jenom JEHO.

Následovala vzdušnou čáru jejich očí a pečlivě se přitom vyhýbala, Tomu-na-kterého-se-raději-nedíváme.

Kingsley, kterého potkává občas při pracovních schůzkách na ministerstvu, se jako ministr kouzel osvědčil. Chadwick & Walters byli najati jako právní zástupci instituce, protože po skandálním odhalení, kdy se zjistilo, že jejich právníci si své tituly zaplatili, bylo Starostolcem nařízeno, aby úřad vyhlásil výběrové řízení na nezávislé pracovníky. Firma nyní měla samostatnou sekci lidí vyhrazenou ministerstvu. To ovšem neznamená, že po vyžádání přímo paní Hermiony Grangerové - Potterové z Mudlovsko - kouzelnických vztahů, jim někdo odporoval.

Mertilius Konvička, Mistr Lektvarů dávno nepraktikující a žijící v Manchesteru vypadal svými společníky zaujatě. JEDNOMU z nich dokonce položil ruku na rameno a - ó můj Bože! Ukázal přímo na ni!

Jinam, hlavně se dívat jinam.

Pansy, ano, ta by mohla být dostatečným rozptýlením. Byla táhnuta (doslova, neboť ani její taneční antitalent zjevně nezabránil jejímu manželovi, aby to udělal) Dracem po tanečním parketu do rytmu „Kotlík plný horké silné lásky".

Neville Longbottom kroužil do rytmu valčíku v chumlu párů. V perfektním tanečním postoji svíral jemnou modrookou blondýnku, která se plaše usmála, když jí něco zašeptal do ucha. Tahle konečně nevypadala na to, že by po něm šla jen kvůli penězům. Po válce ho oslovil s nabídkou partnerství v Kratochvilných kouzelnických kejklích George. Potřeboval někoho, kdo by se vyznal v účincích bylin. Fred a Lee Jordan byli na ministerstvu zabiti téměř současně, snažili se bránit toho druhého. Osud se ale rozhodl jinak.

Neville přijal 40 % společnosti a post finančního ředitele, který mu zajistil vysoký přísun peněz a žen pochybné kvality.

Seamus Finnigan stál u druhého občerstvovacího stolu a právě láskyplně nakládal na talíř velký kus dortu své těhotné manželce Padmě, jejíž břicho vypadalo na porod nejpozději do tří hodin.

Hermioně by vůbec nevadilo, kdyby to na ni přišlo. Už kvůli oteklým kotníkům, které se snažila zakrýt hnědými řemínkovými botami na nízkém podpatku. Nebo kvůli té smrtelné nudě. Za možnost se odtud dostat by byla ochotná i někomu zaplatit. Ideálně už před hodinou.

Ovšem právě v tom ideálním případě, kdy je vám i koule Sibyly Trelawneyové nakloněna svou nic neříkající mlhou, se nikde nemluví o tom, co máte dělat, když se za vámi ozve sytý baryton a pronese věc tak nečekaně reálnou, až vás z toho zamrazí jahoda polknutá před hodinou a půl.

„Alkohol je metla lidstva a Potter zlomil koště, které se mu snažíte nahradit? Jinak mě totiž nenapadá, proč byste ze sebe chtěla udělat ukázkovou školní houbu."

1:0 pro černé.

„Ohromně vtipné," odpověděla nevzrušeně, přestože ji vyděsil. Neviděla, že by k ní někdo mířil, a to i přes to, že viděla všechno. Upila bublinek, otočila hlavu jeho směrem, zabodávajíc tak pohled to Minervy tlachající s kýmsi zuřivě gestikulujícím u vstupu do místnosti, a jazykem nabrala kapku, která jí ulpěla v koutku. „Já naproti tomu shledávám, že jste se stále nenaučil počítat do více než… ach, kolika? Dvou? Vy sám a Severus? Protože jinak totiž zase nenapadá mě, proč bych se měla svěřovat se svými záměry právě vám, když o vás tu vůbec nejde."

Ups. Neměla by lhát, když jí to pořádně nemyslí. Respektive by neměla vůbec myslet, když jí to pořádně nemyslí, protože to, co vymyslí, jsou pořádné výmysly.

„Jak okouzlujícně zábavné. Ovšem zapomínáte, drahá paní Potterová, že jsem tak trochu ješitný muž. Za prvé nemám ponětí o tom, že by vám kdokoli, včetně mě samotného po ráně potloukem do hlavy, nabídl, abyste mi říkala křestním jménem; a za druhé do tří. Počítám sebe, mě a můj majetek."

Okouzlujícně… nový slovník, profesore?

„V tom případě," otočila se k němu čelem a odložila prázdnou skleničku na stůl, „by ode mne bylo slušné zeptat se vás, jak se vám daří, nemyslíte, pane profesore?" Nemusíme ani dodávat, že na poslední dvě slova dala patřičný důraz.

Po dnešním večeru bude mistryně v dělání oslích můstků.

„Správné by to bylo. Leč otázkou zůstává, zda jste, vážená paní Potterová, zasvěcená do něčeho takového, jako je ‚slušného chování'."

Parchant. Ona si diskrétně zaleze s pitím (s velkým množstvím pití) do nejkoutovatějšího rohu, jaký tu našla, aby ji nikdo neviděl, nevyhledával, neotravoval a sama naopak měla výhled na všechny a mohla podniknout únikový manévr, kdyby se někdo nežádoucí rozhodl vydat jejím směrem. Doteď se jí dařilo zůstat na konci občerstvovacího stolu nezpozorována. Vždyť kdo by si dával něco tak nechutného, jako je losos s čokoládovou omáčkou, že.

Ohavné.

A ON jí celou asocializační ideologii svým příchodem zkazil.

„Promiňte, ale nejsem si vědoma toho, že bych vám zavdala příčinu o tom pochybovat, nebo se mýlím?"

Tahle sterilní konverzace vede k jasnému střetu, jenom zbývá zodpovědět, jak dlouho to ještě zvládne. S takovým nákladem alkoholu v krvi a při tak úporném soustředění by mohla uklouznout na příliš dlouhé pauze bez odpovědi velice brzo. A nemluvě o tom, že se jí do mysli vtíral ten sen z minulého týdne. Přesněji řečeno ten VELMI eroticky laděný sen z minulého týdne. A o Harryho v něm nešlo ani v nejmenším. Ještě nikdy se tak nevyděsila, když ho ráno viděla ležet vedle sebe, a to ani po jejich první společné noci.

„Měl jsem za to," vytrhl ji jeho hlas z lihové introspektivy, „že pravá dáma ve společnosti celý večer upíjí decentně jedinou sklenici šamanského."

Celý večer se mu tu snaží vyhýbat. Pije, aby zahnala ty naprosto směšné představy do té části svojí hlavy, které důvěrně říká ‚Nebezpečné' a on si teď klidně a naprosto nevzrušeně nakráčí přímo k ní a… a... a snaží se ji tu omotat tou svou jahodovou příchutí. Totiž vůní.

Do háje.

Opovážlivec jeden smyslný!

Zatraceně.

„Ach ano, možná v tom bude ten zakopaný hypogrif," zasmála se vlastnímu lehce přiopilému kouzelnickému vtipu, který by se Ronovi jistě líbil, a prudce zamrkala, když se jí černý vysoký stín zahoupal před očima. Rozmazané povytažené obočí jí dalo najevo, že ne všichni v tomto dialogu stíhají její asociace. „Nikdo nikdy neřekl, že jsem pravá dáma," vysvětlila rádoby nezaujatě a jala se rozhlížet po dalším šampaňském, aby zahnala nevítanou představu ve vaně bez Harryho.

„Nebylo by lepší," přerušil její hledání, „kdybychom si zatančili?"

„Cože?" zeptala se bez zájmu, zjevně si nevědomá toho, co jí říká, a dál studovala desku stolu s úmyslem nechat si padnout do zorného pole vysokou sklenici na stopce se zlatavou tekutinou.

Komentáře

Vytvořeno 13.04.2011 06:31:59 | Poslední změna 19.04.2011 19:56:02
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one